Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 73 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mob lynching: Analysis of framing and sourcing patterns in news media coverage in India
Rodrigues, Ronald ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
V Indii dochází k mafiánskému lynčování, což je čin, kdy skupina lidí brutálně zbije jednotlivce až do té míry, že jej veřejně nemilosrdně zavraždí. Tyto činy se rozšířily po zvolení Narendry Modiho předsedou vlády Indie a strany Bharatiya Janata Party (BJP) v květnu 2014. Tato práce zkoumala rámce a zdroje používané třemi hlavními národními deníky Times of India, Indian Express a The Hindu při pokrývání lynčování davů během Modiho prvního funkčního období od května 2014 do května 2019. Dále práce studovala faktory, které ovlivňují novináře během jejich zpravodajství, a vedl rozhovory se 6 novináři z novin. Cílem příspěvku bylo analyzovat, zda média zpochybňují stávající beztrestnost a připisují odpovědnost za činy davového lynčování. Studie zjistila výsledky naznačující, že davový lynč je zpravodajskými médii vykreslován jako "konflikt" s poměrně nižším využíváním rámce odpovědnosti a velkou závislostí na "policii" jako na zdroji. Studie také poukázala na to, že lynčování davů není ojedinělým incidentem, ale větším systémovým problémem v Indii, kde média hrají důležitou roli při zpochybňování selhání systému. Klíčová slova Mafiánské lynčování, Ochrana krav, Hinduista, Muslim, Nedotknutelní, Zpravodajské pokrytí, Narendra Modi, Rámcování, Zdroj, Novinář.
Využívání sociálních sítí jako nových informačních platforem během války na Ukrajině
Smržová, Aneta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Diplomová práce s názvem "Využívání sociálních sítí jako nových informačních platforem během války na Ukrajině" se věnuje primárně sociální síti Twitter a jejímu obsahu. V práci je definován nejen novinář, ale i běžný uživatel a influencer. Autorka se dále věnuje novým žurnalistickým zdrojům, deprofesionalizaci žurnalistiky a problematice sociálních sítí. Práce si klade za cíl zanalyzovat chování a důvody referování o válce na Ukrajině jak ze strany novinářů, tak uživatelů, kteří se novinařinou v běžném životě neživí. Obsahem práce je rovněž analýza twitterových příspěvků všech deseti respondentů z prvních dvou týdnů války. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky.
Ignát Hořica: C.K. důstojník na slovanském jihu
HAVLÍČEK, Filip
Tato bakalářská práce pojednává o Ignátu Hořicovi a jeho díle. Jedná se však o neúplnou monografii - přesahovala by rozsah bakalářské práce. Práce se dělí na 2 části - teoretickou (přehled života) a praktickou (přehled díla s hlavním tématem vojenského prostředí, na nějž je obzvláště přihlíženo stručnou interpretací, dále díla s ostatními tématy). Vzhledem k malému zájmu společnosti je práce pouze shrnutím základního materiálu - původním záměrem bylo ještě porovnání vojenských povídek v Bosně s jinými autory stejného žánru, i tyto části by však přesahovaly rámec bakalářské práce.
Jak čeští novináři používají sociální sítě?
Kofroňová, Johana ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Sociální sítě jsou už několik let součástí novinářské práce. Jedna z nich, a to Twitter, hraje hlavní roli v žurnalistickém světě. Díky své rychlosti, stručnosti a nastavení algoritmů se stal tím nejlepším místem, kde se mohou novináři potkávat, sdílet informace a komunikovat se svými čtenáři. Tato práce zkoumá to, jak sedm vybraných českých novinářů používá Twitter. Ve třech měsících (březen, duben a květen 2022) sleduje profily žurnalistů na Twitteru a analyzuje jejich publikované příspěvky. Zároveň byl s každým novinářem veden rozhovor, který rozebírá jak jejich aktivitu na sociálních sítích, tak i to, jak sítě používají ke své práci. Pro práci byli vybráni novináři ze soukromé i veřejnoprávní sféry a audiovizuálních i psaných médií. Z analýzy vychází, že novináři se na sociálních sítích prezentují v drtivé většině čistě novinářsky - jako žurnalisti, kteří jsou součástí daného média. Novináři sdíleli v nadpoloviční většině příspěvků práci právě svého média a jejich kolegů. Novináři v rozhovorech nejčastěji uváděli, že sociální sítě vnímají jako způsob prezentace své práce a svých kolegů, ale i jako nástroj k práci, který jim pomáhá získat větší rozhled a zjednodušuje přístup k informacím. Vedle výhod vnímají novináři i komplikace, které sociální sítě přináší.
Syndikát novinářů ČR a jeho role v českém mediálním prostředí
Andree, Sabina ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce má za cíl komplexně představit profesní organizaci Syndikát novinářů České republiky (SN ČR) a popsat její roli v českém mediálním prostředí. Syndikát novinářů je dobrovolné profesní sdružení, které se podílí na uplatňování novinářské etiky. Aktivně přispívá k ochraně svobody slova, vyjadřování a šíření informací a skrze svou činnost spoluutváří etické zásady a normy v tuzemské žurnalistice. Stěžejní roli má především komise pro etiku a Etický kodex novináře, kterými se tato práce, mimo jiné, blíže zabývá. Teoretická část diplomové práce nejprve vymezuje rámec tématu, kterým je etika a samoregulace v žurnalistice. Na základě odborné literatury definuji termíny a principy novinářské etiky. Následuje ústřední část práce, která popisuje historii, současnou podobu a principy fungování Syndikátu novinářů ČR. Záměrem je vymezit funkci a roli SN ČR v českém mediálním prostředí, a to především v oblasti uplatňování novinářské etiky. V praktické části následuje analýza činnosti SN ČR v letech 2015 až 2020, která na konkrétních kauzách charakterizuje aktivitu syndikátu a její různé formy. Součástí diplomové práce je rovněž kvalitativní analýza časopisu Mediažurnál. Syndikátem vydávaný čtvrtletník pro členskou základnu nabízí důležitý vhled do působení stavovské organizace novinářů.
Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje
Kalouš, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje." pojednává o odlišnostech práce a postavení regionálních novinářů, jejichž činnost považuje za specifický druh žurnalistiky. Zaměřuje se především na oblast získávání a práci s informacemi, problémy a obtíže regionální žurnalistiky, roli novinářů, vztah k místnímu prostředí a etickou rovinu a v neposlední řadě přináší sociologický profil regionálních novinářů v Ústeckém kraji. Na základě výzkumu, který se skládal z nezúčastněného pozorování a dotazníkového šetření v sedmi redakcích deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, vykresluje obraz novinářů na periferii, kteří v obecné rovině dlouhodobě bojují se špatnou pověstí. Součástí diplomové práce je historický exkurz do vývoje regionálního tisku v České republice, na území Ústeckého kraje i bouřlivých majetkových změn v 90. letech 20. století.
Jiří Pichl - novinář a politik (1872-1952)
Kabátová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je první ucelenou biografií o novináři a politikovi Jiřím Pichlovi, který se narodil r. 1872 v České Třebové. Publikovat začal po středoškolském studiu v regionálním tisku, a to v době pokrokového hnutí, které požadovalo změnu postavení českých zemí v rámci monarchie Rakousko-Uherska a rozšíření volebního práva. Na počátku 20. století se stal odpovědným redaktorem pražského stranického tisku České strany národně sociální a některých listů vydavatelství Melantrich. Jeho žurnalistická kariéra vyvrcholila postem předsedy Syndikátu československých novinářů, kde se zasloužil o zavedení penzijního pojištění pro žurnalisty. V době první republiky se Jiří Pichl vydal i na politickou dráhu, stal se prvním popřevratovým starostou Královských Vinohrad a posléze i senátorem Národního shromáždění. I tam hájil zájmy žurnalistů, například voláním po novém tiskovém zákonu. Byl zároveň dlouholetým předsedou Ústřední školy dělnické. Během druhé světové války o všechny své funkce přišel; s nacistickým režimem nikdy nekolaboroval. Dobový tisk Jiřího Pichla oslavoval, prezentoval ho jako přátelského, morálního a pracovitého člověka. Diplomová práce ho představuje v kontextu národního sebeuvědomění, nově vznikajícího státu a postupné profesionalizace povolání novináře.
Novinář 2.0 Alexandr Mitrofanov: "novinář staré školy" v online prostředí
Krupa, Adam ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Zápotocký, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak se novináři, kteří byli zvyklí psát pro tištěná média, chovají v prostředí sociální sítě Twitter. Konkrétně jsem zkoumal twitterový účet významného politického komentátora Alexandra Mitrofanova, který byl dlouhodobě spojován s tištěným deníkem Právo. Mitrofanov se na Twitteru dobře adaptoval - v současnosti na něm působí jako mikroblogger. Na Twitteru ho sleduje přes 50 tisíc uživatelů. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem Twitter využívá, jaké příspěvky na něm publikuje a jakými tématy se na něm zabývá. Příspěvky jsem zkoumal metodou kvantitativní obsahové analýzy. Provedeným výzkumem jsem zjistil, že Mitrofanov na Twitteru publikuje denně, mezi jednotlivými dny v týdnu není výrazný rozdíl. Většinu jeho příspěvků tvoří reakce na tweety jeho followerů. Retwetuje jen málokdy. Mitrofanov téměř nepoužívá hashtag. Právě tato nechuť k používání prvku, který na Twitteru pomáhá třídit témata a sledovat aktuální trendy, značí, že Mitrofanov, i přes vysokou míru adaptace do online prostředí, zůstává "novinářem staré školy".
Svobodný novinář Franta Kocourek
Jiřička, Jan ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Svobodný novinář Franta Kocourek" se věnuje osobnosti významného československého novináře 20. století Franty Kocourka. Zaměřuje se především na jeho působení v tištěných médiích - prestižních prvorepublikových titulech týdeníku Přítomnost a deníku Lidové noviny, dále na jím vedeném, nepříliš úspěšném, týdeníku Groš a deníku Slovenský hlas. Kocourek se soustředil především na reportáže, byl však žánrově i tematicky velmi univerzální. Vedle pronikavých reportáží o stoupajícím vlivu nacismu v Německu psal například i sondy o deklasovaných vrstvách společnosti či odborné filmové studie nebo eseje. Tato práce popisuje Kocourka jako všestrannou osobnost, která se kromě práce v médiích zabývala i literaturou, filmem či veřejným vystupováním. Prostor je věnován i Kocourkově působení v rozhlase, kde se na přelomu 30. a 40. let vypracoval mezi nejuznávanější československé reportéry a provázel občany Československa během posledního období první republiky, během krátké etapy druhé republiky i za německé okupace. Diplomová práce přibližuje Kocourka nejen jako špičkového a mimořádně vzdělaného a zcestovalého novináře, ale i jako statečného člověka, který československou veřejnost povzbuzoval prostřednictvím rozhlasu, článků a přednášek a který kvůli svým odvážným postojům zemřel v nacistickém...
Představy dětí a mládeže o práci novináře
Zahornadská, Eva ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Cílem bakalářské práce "Představy dětí a mládeže o práci novináře" je typizace českého novináře a jeho pracovní náplně dle dětí a dospívajících ve věku 10-16 let. Dále pak práce operuje se subjektivními postoji dětí a mládeže k dané profesi. První, teoretická část, hledá definici novinářské profese v odborné literatuře a sumarizuje již proběhlé výzkumy na podobná témata. Vlastní výzkum je jádrem celé práce. Dotazníkové šetření probíhalo na základních a středních školách v Praze, Středočeském a Královéhradeckém kraji a zpracováno bylo 153 dotazníků pro mladší a 180 pro starší respondenty, celkem tedy 333 dotazníků. Dotazníky zjišťovaly sociodemografické údaje typického novináře (věk, pohlaví, bydliště, příjem, vzdělání...), osobnost novináře (povahové vlastnosti), lukrativitu povolání (hodnocení profese respondenty) a běžný pracovní den novináře (časový harmonogram aktivit a výskyt novináře). Následovaly polostrukturované hloubkové rozhovory s dalšími čtyřmi respondenty, které měly upřesnit a potvrdit výsledky dotazníkového šetření, tedy ověřit jejich reliabilitu. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumu ve snaze o vytvoření obrazu průměrného českého novináře podle dětí a mládeže.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 73 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.